Jak správně vrstvit oblečení

Návod na vrstvení oblečení nejen pro maminky

Naše tělo funguje nejlépe když je v optimální teplotě. Ačkoli má tuto hranici lehce někde jinde, univerzálně se dá říci, že se tělo ani moc nepotí, ale ani se netřese zimou. Ne vždy se však daří tělo držet v jeho optimální teplotě. Ať už je to v důsledku měnící se ho počasí, dlouhých túr, kdy vydáváme tělesnou aktivitu, nebo jen kvůli špatně zvolenému oblečení, tělo se málokdy dokáže udržet na své optimální teplotě. Tím pak dostává mnohem více zabrat a my jsme náchylnější k různým nemocem. Pokud se tomuto stavu chceme vyvarovat, existuje na trhu funkční oblečení, které si dokáže s výkyvy teplot poradit. Nicméně koupí funkčního oblečení to nekončí. Bohužel, tak jednoduché to není.

Jak je to s teplotou těla

Než přikročíme k funkčnímu oblečení jako takovému, je nejprve nutné pochopit, jak funguje lidské tělo. Dokud nepochopíte princip, funkční oblečení vás zcela nespasí. Funkční věci se totiž vrství, a při špatném vrstvení může dojít k opačnému efektu, než jste původně plánovali.

• Oblečení nehřeje – první věc, která je klíčová k pochopení toho, jak je to s teplotou těla a oblečením. Žádné oblečení nedokáže samo o sobě hřát. Oblečení plní funkci izolační. To znamená, že při správně zvoleném oblečení teplo, které vydává naše tělo, neuniká, ale vrstva oblečení ho dokáže zadržet a tím tak člověka zahřát. Každý člověk ztrácí teplo, je to normální jev. Některé části našeho těla ovšem vydávají více tepla než ostatní. Z toho důvodu se často mluví o nohách, rukách a hlavě jako o místech, které ztrácí nejvíce tepla (z důvodu velké plochy kůže). V tomto případě je nutné tyto části těla vždy zakrýt vhodnou izolační vrstvou.

• I vítr dokáže ovlivnit teplotu našeho těla. Naše tělo schopno vyprodukovat teplo, které dokáže zahřát. Vše se ale mění s větrem, který toto teplo dokáže snadno odvát pryč. Tato ztráta tepla je pak v horších podmínkách velice cítit a my budeme najednou vnímat okolní teplotu mnohem nižší, než ve skutečnosti je. Z toho důvodu by mělo být oblečení i větru vzdorné.

• V neposlední řadě na teplotu má vliv vlhkost. Teplo se ztrácí i při nadměrné vlhkosti, ta dokonce odvádí teplo mnohem rychleji než vzduch/vítr. V praxi to znamená, že pokud se při námaze zpotíte, nebo budete mít mokré oblečení, bude vám mnohem dříve zima. V tomto případě je nutné, aby oblečení bylo nejen rychleschnoucí, ale i prodyšné, aby se pot a voda na triku nedržely jak na savém hadru. Dnes narazíte i na nepromokavé oblečení, které udržuje vrstvu vody na vnější straně oblečení.

Toto jsou tři hlavní informace, které jsou nutné k pochopení toho, jak funguje lidské tělo v různých podmínkách a jaký to může mít negativní dopad, pokud nezvolíme vhodné oblečení. Teď víme, že je potřeba mít kvalitní funkční oblečení, které je vhodné pro nekomfortní podmínky. Funkční oblečení se ovšem dělí na vrstvy, jsou vyráběné z různých materiálů a mají i různé míry izolace. Jak tedy správně na funkční oblečení, aby plnilo svou roli?

Vrstvení funkčního oblečení

1. PRVNÍ VRTSVA

První vrstva je nejblíže tělu, proto je důležité, aby tato vrstva dobře odváděla pot. Není proto vhodné, aby první vrstva nenasávala žádný pot, neboť poté bude tělo mokré a nezahřeje se. Na druhou stranu, tato vrstva musí být schopna uschnout velmi rychle. Žádoucí je, aby nenasávala žádné pachy a mohla se nosit delší dobu. A především, musí být vyrobena nejen z kvalitních materiálů, ale i na omak příjemných.

Nejčastěji se setkáte s merino vlnou, která snadno splňuje výše zmíněné podmínky pro příjemné a praktické nošení. Merino se doporučuje těm, kteří se vydávají na delší túry, ale je vhodná i na cestování nebo lezení.

Další vhodnou variantou je oblečení ze syntetického materiálu (nylon, polpropylen, polyamid). Oproti merinu se syntetický materiál doporučuje spíše na sporty jako je běh nebo atletika. Tyto materiály totiž přeci jen o něco lépe odvádí pot, i když mnohem rychleji načichnou. Je nutné je proto mnohem častěji měnit/prát.

Pokud se nemůžete rozhodnout, ušetříme vám práci. Existuje oblečení vyrobené z obou materiálů. Vhodné je například na zimní sporty, kdy vydáváte větší fyzickou aktivitu, takže oblečení dokáže skvěle odvést pot, ale zároveň dokáže i dobře izolovat teplo, takže vám nebude zima.

Vše záleží i na tom, jak moc je vrstva izolační. Čím vyšší číslo, tím vám bude větší teplo. Na léto se doporučuje izolace kolem 100 až 150g/m, v zimě můžete sáhnout po teplejších kouscích, jako je 250g/m. Pokud chcete univerzální celoroční vrstvu, vhodná je izolační vrstva s hodnotou 200g/m.

2. DRUHÁ VRSTVA

Druhá vrstva je stejně tak důležitá jako ta první, neboť by měla navazovat na první vrstvu. Druhá vrstva je důležitá ze dvou hlavních hledisek – izoluje a odvádí pot dál z první vrstvy. Pokud tedy nenavážete na první vrstvu další kvalitní vrstvou, nebude mít ani první vrstva takový účinek.

Druhá vrstva je nejčastěji ve formě mikiny. I zde je na výběr několik materiálů. Vše záleží, zda preferujete přírodní nebo syntetický materiál a jak moc vyžadujete, aby tato vrstva izolovala.

První možností je opět merino vlna (přírodní materiál). Ačkoli je merino vždy skvělou volbou, v tomto případě se většinou dělají s gramáží větší než 200g/m, což znamená, že je izolační vrstva sice velmi kvalitní a vám nebude zima, avšak podepíše se to na celkové váze a objemu oblečení.

Další volbou je fleece. Ten rozdělujeme na technický a klasický. Technický fleece se hodí na treky, neboť nejen že skvěle izoluje, ale zároveň je i lehký a skladný. Oproti tomu klasický fleece se hodí spíše tehdy, kdy je člověk nevydává žádnou velkou fyzickou aktivitu. Jedná se například o posezení venku, na chladnější večery a podobně. Stejně jako technický, tak i klasický je lehký a skladný.

Co se nedoporučuje je bavlna. Ta totiž špatně odvádí vlhkost. Ačkoli je na omak velmi příjemná a vcelku i prodyšná, tento materiál se brzy nasákne vodou. Další špatnou vlastností je, že pomalu schne.

3. TŘETÍ VRSTVA

Tato vrstva má za úkol odvádět pot, ale hlavně chránit. Je to totiž vrstva, která je vystavena částečně venkovním podmínkám. To znamená, že by měla být schopna ochránit člověka nejen před deštěm, ale i před větrem, případně mrazem. Této vrstvě se velmi často říká softshell. Je to souhrnné označení pro vrstvu, která je prodyšná, voděodolná a větru vzdorná.

Setkat se můžete se dvěma variantami softshellu, a to membránový a nemembránový. Membránový softshell se skládá z vrchního materiálu, membrány a podšívky. Membrána zabraňuje proniknutí větru a deště, proto je vhodnější do špatného počasí. Na druhé straně je nemembránový softshell složen jen z vrchního materiálu a podšívky (ta se nemusí vyskytovat). Co se větru a deště týče, do jisté míry je schopen tělo uchránit, nicméně nedá se na to zcela spoléhat, kvůli chybějící membráně. Naproti tomu je však prodyšnější než membránový softshell.

Membránový softshell najde své využití především v zimě, a to nejen na túrách, ale i ve městě. Nemembránový je pak vhodnější na různé treky, na kolo nebo kolečkové brusle.

4. ČTVRTÁ VRSTVA

Poslední vrstvu tvoří bunda. Tato vrstva je klíčová a musí splňovat dvě základní kritéria. Být zcela nepromokavá a větru vzdorná, ale zároveň prodyšná. Jakmile bude bunda neprodyšná, spodní vrstvy nebudou fungovat tak, jak mají.

Čtvrtá vrstva by již měla mít membránu, neboť díky ní je vrstva oblečení schopno nepropouštět žádnou vodu dovnitř, na druhou stranu ale umožňuje odvod potu. Setkat se můžete i se zátěrem, s tím ale opatrně. Oproti membráně je levnější, ale kvalitou silně pokulhává. Zátěr si kupříkladu neporadí s vydatným deštěm a nedokáže ani dobře odvádět pot. Ani jeho životnost není dlouhá. Pokud ovšem vyhledáváte něco na nenáročnější aktivity, případně jen levnější variantu, zvolte tuto bundu. Setkat se můžete i s označením DWR. Zde se jedná o kvalitnější impregnaci, která však netrvá věčně. Je ale přeci jen kvalitnější než bundy se zátěrou. 

Bundy s membránou jsou vyrobené z materiálu, který je velmi odolný proti vodě. To znamená, že je tato vrstva vhodná i do pořádného deště. Navíc jsou i proti větru, takže vás jen tak snadno neofoukne. Nejčastěji se na trhu setkáte s označením Gore-Tex od firmy W.L. Gore. Speciální mikroporézní membrána, ve které jsou nepatrné dírky. Skrze ně neprojde žádná tekutina, avšak umožňují odvod potu. Další variantou jsou Omni-Tech a Omni-Dry.

Mimo jiné se dělá i neporézní membrána, která v sobě nemá dírky. Vnitřní a vnější strana je vyrobena z jiného materiálu, který plní svou funkci. Vnitřní tedy odvádí pot, vnější naopak brání průchodu vody. Setkat se můžete například s firmou Toray.

Membrána

Vrstvy

Membrána se může skládat z několika vrstev, ode dvou po tři. Buď se skládá z vrchní vrstvy a membrány, nebo je přidaná ještě podšívka.

Vodní sloupec

Důležitým parametrem, který se má brát v potaz je voděodolnost. Takzvaný vodní sloupec je hodnota, která udává, jak moc je bunda vhodná do silného deště. Pro každou zemi jsou nastaveny určité hodnoty podle počtu srážek, v potaz se ale musí brát, na jakou aktivitu je bunda dělaná. Hodnoty se pohybují v rozmezí 2 000 mm až 20 000 mm. Pro mírné přeháňky a občasný déšť je vhodný vodní sloupec do 5 000 mm, do 10 000 mm je pak bunda takový univerzál – vhodná do každodenních podmínek, i silnějšího deště. Do 15 000 mm bunda přečká i dlouhotrvající a vydatné deště. Nad 15 000 mm je pak bunda kvalitnější především ve výdrži a nepropustnosti. Mějte ale na mysli, že čím vyšší vodní sloupec, tím většinou menší prodyšnost. Existují na trhu ale i výjimky, jako je například Gore-Tex, který s větším vodním sloupcem neztrácí na prodyšnosti.

Membrána je prodyšná, avšak i zde záleží na tom, jak moc prodyšná je. To udává číslo MVTR (jak moc je bunda prodyšná) nebo Ret (jaký odpor klade bunda při úniku potu).

Ret je všeobecně lépe vypovídající číslo, a platí, že čím menší je, tím lepší.

Pokud je Ret vyšší než 10, je bunda nevyhovující. Mezi 10 a 6 je hodnota už uspokojující, nejlepší výsledky však dosahují bundy s číslem sahající pod 5.

Bundu vybírejte vždy podle toho, pro jaký účel ji máte. Na běžnou turistiku nebo sporty jako je kolo si vystačíte s lehkou dvouvrstvou bundou. Pro zimní sporty se bude hodit více třívrstvá bunda. Pokud plánujete vícedenní pochod přes hory, zde stojí za zvážení, zda chcete dvou nebo třívrstvou bundu. Pokud plánujete mít softshellovou vrstvu, volte bundu spíše lehčí.

V rámci oblečení nelze ani opomenou spodní díl, tedy kalhoty. Jestliže máte kvalitní vršek, který odpuzuje vodu, ona voda musí zákonitě někam stéci. Z toho důvodu je důležité nepodcenit ani výběr kalhot. Ty by měly být taktéž nepromokavé. K tomu jsou vhodné kalhoty s membránou. Kalhoty by vám neměly bránit v pohybu. Dnes se již dělají kalhoty se zipem po stranách, takže si můžete případně kalhoty uvolnit. Pokud chcete kalhoty jen proti dešti jako nasazovací vrstvu na kraťasy, volte větší velikost.

5. PÁTÁ VRSTVA – NA ZIMU

Tato část se věnuje převážně zimním bundám a extrémním podmínkám. Je vhodná pro ty, kteří plánují pobyt v zimních horách. Ono totiž, pokud se po náročném výšlapu zastavíte, chlad se dostaví téměř okamžitě. Z toho důvodu je nutné mít vrstvu, která bude plně izolační.

• Drtič mrazu – nejlepší izolační vrstva, která na trhu existuje. Hodí se do vysokých nadmořských výše, například do Himalájí nebo na Antarktidu. Vnitřek bundy je naplněn peřím, pro její velikost je pohyb v ní možný minimálně.
• Bunda – bunda vhodná do zimy, využijete při každodenních zimních aktivitách.
• Lehká bunda – tyto bundy jsou oproti klasickým bundám velmi lehké a samy o sobě ne tak účinné. Využívají se spíše jako spodní vrstva pod bundu.
• Péřový svetr – vhodné pod bundu. Tato vrstva dokáže skvěle izolovat.

Peří

Peří je nejlepší možný materiál, jaký si můžete vybrat. Nejen že je lehký, ale skvěle i izoluje. Existují dva druhy peří, husí a kachní. Husí je kvalitou výš než kachní. Vydrží mnohem déle a izolačně je taky na mnohem vyšší úrovni. Nicméně ani s kachním neuděláte chybu.

U bundy nás budou zajímat dva údaje, plnivost a poměr prachových a velkých pírek. Plnivost se počítá na krychlové palce a pohybuje se na velké škále. Všeobecně se dá říci, že 500 krychlových palců je průměr, pod který nechcete spadnout. Naopak hodnoty okolo 800 jsou více než skvělé. Poměr prachového peří a velkých pírek se udává procenty, může vypadat například takto: 90/5. První číslo udává prachové peří. Čím vyšší, tím lehčí produkt. Druhé číslo udává počet velkých pírek. Opět, čím vyšší číslo, tím větší životnost produktu.

Dále se udává hmotnost peří. Do 200 gramů se bavíme o lehčích bundách, okolo 300 gramů se jedná už o drtiče mrazu.

Nevýhodou peří je, že pokud navlhne, jeho funkčnost klesá a bunda pak již není schopna izolovat. Peří navíc velmi špatně a pomalu schne. Pokud se ovšem o oblečení dobře staráte, slibuje naopak kvalitní izolaci. Oblečení z peří je navíc lehké a nezabírá tolik místa.

Syntetika

Syntetika se doporučuje do prostředí, které je vlhké a hrozí časté přeháňky či promoknutí. Oproti peří je totiž oblečení ze syntetiky schopné velmi rychle uschnout a neztrácet tak na funkčnosti izolace.

Merino vlna

Další alternativa. Nicméně zde se jedná o oblečení trochu méně skladné, kvalitou je ovšem srovnatelné se syntetikou. Navíc je merino přírodní materiál, proto má tendence vydržet mnohem déle.

Péče o oblečení

Koupě a vrstvení je jedna věc, ale údržba je věc druhá. Jakmile se o oblečení nebudete starat podle popisu, může se stát, že oblečení ztratí své funkce a nebude vám sloužit tak jako dřív.

Před praním

Před tím, než oblečení hodíte do pračky, vždy si přečtěte cedulku na oblečení. Ta jasně udává, z jakého materiálu oblečení je a jak ho nejlépe vyprat, aby neztratilo na funkčnosti. Pokud tuto informaci nemůžete dopátrat, nebo si nejste jisti, univerzální poučka je, abyste prali na co nejnižší teplotu při co nejmenších otáčkách. Do pračky nikdy nepřidávejte aviváž! Takovéto oblečení by se raději nemělo dávat do sušičky.

Softshell

Pokud je softshellové oblečení jen lehce zašpiněno, spíše lokálně než po celém povrchu, stačí vzít mokrý hadřík, případně jemný kartáček. Větší a odolnější skvrny perte v pračce, avšak nikdy ne na víc než 40°C. Před praním zapněte všechny zipy na oblečení a ujistěte se, že nemáte nic po kapsách. Oblečení poté obraťte naruby.

Pokud možno, perte pouze softshellové oblečení, nepřidávejte k němu žádné jiné oblečení. Do pračky nepřidávejte aviváž ani žádná změkčovadla. Co se prášku týče, používejte spíše přípravky vhodné pro tento druh materiálu.

Nikdy softshell nedávejte do sušičky (není-li uvedeno od výrobce jinak). Oblečení nechte usušit pověšené na šňůře nebo ramínku. Nikdy nedávejte toto oblečení na radiátor.

Po delším používání je vhodné oblečení naimpregnovat, aby bylo oblečení stále funkční.

Oblečení s membránou

Oblečení s membránou vyžaduje oproti softshellu důkladnější umytí. Membrána totiž neodvádí jen pot, ale s tím i sůl a tuky. Ty se ale hůře odvádí a často tak zůstanou usazené v membráně. Pokud by se oblečení často nepralo, membrána by se zanesla a přestala by plnit svou funkci. Praním se však tomuto usazování zabrání.

Než dáte oblečení prát, projděte si opět všechny kapsy a zapněte zipy. Stejně jako u softshellu, ani zde nepoužívejte aviváž a podobné prostředky. Ty by oblečení poškodily. Prášek také není vhodný, pořiďte si přípravek speciálně pro membránové oblečení. Oblečení perte maximálně na 40 °C, a opět, spíše nesušte v sušičce, ačkoli výrobci většinou uvádí, že na menší teplotu to možné je.

Impregnace

Všude vám říkají, že impregnace je důležitá pro zachování funkčnosti oblečení. Ale jak poznat, že nastal čas na impregnaci? Je to celkem jednoduché, vždy po delším používání. Pokud vám bunda ležela rok ve skříni, určitě si impregnaci zaslouží. Nikdy oblečení neimpregnujte před uložením do skříně. Vždy postupujte podle pokynů výrobce.

Skladování oblečení 

Pokud oblečení nepoužíváte celoročně, je důležité ho správně uskladnit. Oblečení by mělo být v suchém a tmavém prostředí. Před uložením oblečení vyperte dle výše zmíněných kroků. Před uschováním musí být oblečení suché! Oblečení buďto složte, nebo ho pověste na ramínko. Po vyndání naimpregnujte.